Obec
Úvod
Kostomlaty pod Milešovkou leží v neobyčejně malebné krajině západní části Českého středohoří, při západním úpatím masivu Milešovky, v kotlině sevřené vrchy Roudný, Vinskou horou, Mrtvým vrchem, Chlomkem, Pařezem, Kostomlatským vrchem a kostomlatským hradním vrchem. Ves Kostomlaty vznikla zřejmě v raném středověku, patrně ještě před založením dodnes částečně zachovalého románského kostela. V písemných dokladech se Kostomlaty připomínají až kol. r. 1333 v souvislosti se zdejším hradem. Raně středověká obec se rozkládala kolem kostela. Ve středověku pak byla založena ves oddělená od raně středověké vsi Lučním potokem. Tato ves se soustředila kolem cesty Most - Ústí nad Labem. Toto jádro lze zřejmě hledat v místech, kde se později prodloužená ulicovka rozšiřuje v úzkou vřetenovou náves, z jejíhož západního konce odbočuje cesta na Světec.
Současnost
V Obci Kostomlaty pod Milešovkou je věnována velká pozornost mládeži, za což ji byla udělena Bílá stuha za činnost mládeže. Cenu udělila Krajská komise soutěže Vesnice roku 2004 v Ústeckém kraji. Nemalou měrou se o to též zasloužila Místní knihovna, která se právem pyšní titulem Knihovna roku 2004. Mezi významné spolky v obci patří Sbor dobrovolných hasičů, který mimo svoje poslání organizuje každoročně pálení čarodejnic. Dále je třeba zmínit Fotbalový klub FK Stavoren Kostomlaty a Spolek pro záchranu hradu Kostomlaty, které jak název napovídá, se stará o malebnou zříceninu Kostomlaty.
Historie
Dějiny a vznik obce jsou nerozlučně spojeny s hradem nacházejícím se jihovýchodně od obce. Hrad byl však postaven později, patrně Borši z Oseka. Boreš jej prodal (1333) v panství Chotiborovi z Herštejna, od něho jej koupil (1335) moravský markrabě Karel, pozdější císař Karel IV. Posléze se stal hrad lénem Koruny české. Roku 1379 měl jej Habart starší ze Žerotína a zapsal Kostomlaty strýcům Plichtovi a Habartovi. Do roku 1390 přešly do držení Jindřicha z Dubé. Později tu seděl Beneš Silný (+1407) a jeho syn Albrecht ( 1400 - 1437) napřed pod poručenstvím a po roce 1418 jako pán. Od něho nabyl hradu a panství neznámým způsobem Zikmund Děčínský z Vartemberka, ale roku 1434 ho dobyl Jakoubek z Vřesovic a později od Albrechta odkoupil. Po jeho synu Jankovi (+1478) zůstalo pět synů, z nichž Jakub držel Kostomlaty (+1491), jeho sedm synů rozdělilo (asi r. 1501 ) panství na sedm dílů, které do r. 1 513 dva z nich - Zikmund a Kryštof odkoupili. Ten zde seděl ještě r. 1531 a ten jej podědil a dosáhl r. 1562 propuštění z manství. Poté drželi Kostomlaty syn Oldřich (+1580) a jeho synové Petr, Pavel a Oldřich. Těmto byl zabrán a prodán roku 1623 Humprechtovi st. Černínovi z Chudenic. V těchto letech byl asi opuštěn hrad Kostomlaty a pomalu se měnil v ruinu. Jan Humprecht Černín postavil roku 1670 ve vsi nový zámek, kterému dal jméno Humprechtwiese. Vdova po něm Diana (+1687) pak odkázala panství rodu Clary-Aldringen, od něhož jej koupila (1770) Vilemína hraběnka z Věžník. Její dcera Antonie se provdala do rodu z Ledebouru a Kostomlaty se tak dostaly do držení tohoto rodu. V roce 1888 byl zámek přeměněn na ženský nápravný ústav a tomuto účelu slouží dodnes. Kostel byl do 14. století farním a roku 1629 se stal filiálním. Roku 1706 byla při kostele vystavěna fara. Na přelomu 15. a 16. století byly Kostomlaty povýšeny na město, tento statut však ztratily při úbytku domů v době třicetileté války. V polovině 19 století byla v areálu dolního nádvoří zříceniny hradu zbudována restaurace a byla opravena a zpřístupněna turistům hlavní věž. Po roce 1948 byla hospůdka rozebrána. V současné době je hrad přístupný na vlastní nebezpečí. Hlavní věž je nepřístupná. Areál hradu je udržován Spolkem pro záchranu hradu Kostomlaty. Z věže hradu je překrásný výhled do údolí mezi Krušnými horami a Českým středohořím. Věž je bohužel nepřístupná.
Kulturní hodnoty
Bohatá historie, zachovalá urbanistická struktura obce s jejím jádrem v okolí kostela sv. Vavřince i dochované selské usedlosti - to jsou hodnoty které bezesporu tvoří spolu s polohou Kostomlat jejich atraktivitu a dávají předpoklad jejich rozvoje.
Jejich zachování, citlivá údržba a rekonstrukce je jedním ze stěžejních bodů v oblasti rozvoje obce.
V obci se nacházejí tyto kulturní památky:
Zřícenina hradu Kostomlaty - hrad vzniklý v prvé čtvrti 14. století na místě slovanského hradiště z 10. století. Roku 1434 byl dobyt a od té doby pustl. Jednotná dispozice sestává z předhradí ve tvaru lichoběžníku se zaoblenými nárožími, jehož vstupní východní brána prolomená ve skále je chráněna válcovou věží, zbytky dosud patrné, ve vnitřním hradě, rovněž lichoběžníkové dispozice, je v severozápadním nároží válcová věž s ochozem, při jižní a severní zdi částečně zachované obytné budovy. Hrad je obklopen parkánem, který byl na východní straně rozšířen ve vnější předhradí, kde stávala prvá hradní brána.
Kostel sv. Vavřince s náhrobníkem - původně románský (před r. 1230) o obdélné lodi s pravoúhlým presbytářem. Stěny lodi členěny původně lizénami, jižní románský portál s půlkruhovým tympanonem, okna půlkruhově zakončená, ve východní straně presbytáře okno kruhové. Presbytář sklenut křížovou žebrovou klenbou na sloupky, zapuštěné do nároží. Roku 1657 byl kostel prodloužen směrem západním o novou barokní loď a znovu roku 1737 O. Broggiem, který vystavěl průčelí. Původní románský kostel se stal pak presbytářem a sakristií barokní stavby; nad románským presbytářem postavena věž. Stěny románské části jsou z řádkovaného zdiva, neomítnuté, stěny barokní části členěny lizénovými rámci, nad okny a portály supraporty; průčelí ukončené štítem s nikou, členěno pilastry. V lodi uvnitř členěné pilastry, strop s fabionem a štukovými rámci, kruchta na dvou pilířích. Presbytář barokní stavby sklenut plochou kupolí; na triumfálním oblouku letopočet 1737. Zařízení: hlavní oltář z doby přestavby 1737, barokní s obrazem z 19. století, oltář sv. Kříže a oltář Panny Marie soudobý. Kazatelna a křtitelnice rovněž z 1. poloviny 18. století.
Areál zámku č.p. l68 - původně barokní z roku 1684, rozšířen a přestavěn r. 1820 a upraven r. 1910. Z původní stavby je část přízemí dnešního obdélného křídla, k němuž se pojí v pravém úhlu další patrové křídlo s rizalitem v ose do nádvoří a dvěma okrajovými rizality na straně protilehlé. Vnitřek vesměs nově upraven, z původní podoby zachovány chodby a místnosti sklenuté valeně s lunetami.
Mariánská kaple - tato kaple byla postavena v roce 1825, je zasvěcena sv. Panně Marii pomocné. Na přilehlém místě stála původně větší kaple z přelomu 17. a 18. století, v níž byly i varhany. Na tomto místě dnes stojí pomník z první sv. války.
Kaple je postavená ve svahu na prameni, který vyvěrá za oltářem. U této vody byly objeveny léčivé účinky. Zázračná voda pomohla mnoha nemocným lidem a učinila z této kaple poutní místo. Podle zpráv z farní kroniky popíjeli nemocní lidé vodu před obrazem sv. Panny Marie a uzdravili se i z takřka nevyléčitelných nemocí. Voda z kaple je svedena do přilehlé kamenné stavbičky, která je přístupná.